|
|
Sukcese měkkýších společentev v lomech Českého krasu
Kocurková, Alena ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsáková, Veronika (oponent)
V 18 opuštěných vápencových lomech různého stáří na území CHKO Český Kras jsem sledovala sukcesi měkkýších společenstev. S postupem času, a tím pádem sukcese, počet druhů měkkýšů ve studovaných lomech stoupá, avšak u nejstarších lomů je znatelný, i když neprůkazný, trend úbytku druhů, způsobený pravděpodobně poklesem stanovištní diverzity. Z analýz všech proměnných prostředí se ukázalo, že největší vliv na složení malakocenóz má typ okolní vegetace lomu. Velký vliv má také světlo a pokryvnost stromového patra, ale je důležité brát ohled na korelace s dalšími proměnnými prostředí. Složení malakocenóz na severně a jižně orientovaném svahu lomů se liší, ale s postupující sukcesí se rozdíly zmenšují. Lomy představují vhodné modelové prostředí pro výzkum sukcese.
|
|
|
Projekt cyklistické naučné stezky v Chráněné krajinné oblasti Český kras
Tesařová, Alena ; Šafránek, Jiří (vedoucí práce) ; Vomáčko, Ladislav (oponent)
Název práce: Projekt cyklistické naučné stezky v Chráněné krajinné oblasti Český kras Cíle práce: Cílem práce bylo vytvořit trasu cyklistické naučné stezky v Chráněné krajinné oblasti Český kras. Trasu stezky, přírodní a kulturní zajímavosti a další informace zpracovat do formy tištěného průvodce, který bude dostupný na turistických informačních centrech oblasti a také na internetu. Metody: Shromáždění a třídění informací o přírodním a kulturním bohatství oblasti. Shrnutí informací do tištěného průvodce a vytvoření trasy. Následné ověření použitelnosti vzniklého průvodce formou dotazníku pro skupinu cyklistů, kteří trasu podle vytvořeného průvodce absolvovali. Výsledky: Výsledkem práce jsou dva návrhy cyklistické naučné stezky v Chráněné krajinné oblasti Český kras, které jsou zpracovány do podoby tištěného průvodce, který obsahuje popis tras, informace o místech na trasách a mapový materiál. Závěrečná podoba naučné stezky vychází také z výsledků dotazníků a přímých reakcí testovaných osob. Tištěný průvodce může být nabídnut informačním centrům v oblasti nebo jejich prostřednictvím být k dispozici v elektronické podobě na internetu. Klíčová slova: cyklistika, naučná stezka, Chráněná krajinná oblast, Český kras.
|
|
|
Faktory ovlivňující průběh primární sukcese v lomech
Kuťáková, Eliška ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Opuštěné lomy představují z hlediska ekologie a konzervační biologie velice významné lokality: mají potenciál stát se refugiem druhové diverzity v dnešní, člověkem silně narušované, krajině. Význam opuštěných lomů pro ochranu přirozených společenstev a druhového bohatství stoupá při ponechání těchto lokalit přirozenému vývoji a spontánní sukcesi, případně při šetrném managementu, který může v některých případech napomoci vývoji zájmového společenstva. Abychom byli schopni takových drobných zásahů do průběhu spontánní sukcese, je nutné co nejlepší porozumění jejím mechanismům. V teoretické části své bakalářské práce se zabývám faktory, které mohou průběh sukcese různým způsobem ovlivňovat, a to zejména podnebím, půdními podmínkami, šířením semen a interakcemi mezi rostlinami i mezi rostlinami a živočichy. Uvedená literární rešerše je teoretickým podkladem pro výzkum probíhající na lokalitě Čeřinka v Českém krasu, kde je studována zejména schopnost druhů z okolních společenstev osidlovat těžbou narušená stanoviště a vlastnosti těchto stanovišť ovlivňující průběh sukcese a složení druhů. Výsledky těchto studií by měly přispět k poznání procesu primární sukcese v opuštěných lomech a budu se jimi zabývat ve své navazující diplomové práci.
|
|
|
Květena jihozápadního okraje Českého krasu
Synek, Michal ; Špryňar, Pavel (vedoucí práce) ; Kačmarová, Lucie (oponent)
Již od svého počátku, sahajícího do první poloviny 19. století, není botanický průzkum v oblasti dnes vymezené jako fytogeografický okres Český kras rovnoměrný. Tato práce se má pokusit shrnout záznamy z jiho-západní části území, která je většinou poněkud přehlížena. V textu lze nalézt geologické, geomorfologické či klimatologické charakteristiky území a samozřejmě také práce, alespoň ty rozsáhlejší, zpracovávající danou oblast. Těchto prací není tolik jako pro ostatní podoblasti Českého krasu, přesto jsou v nich zmiňovány velmi zajímavé lokality. Přes mnohé návrhy na ochranu těchto lokalit se mnohým z nich těchto výsad nedostalo v dostatečné míře. Poslední kapitola se snaží nastínit možnosti potenciálního budoucího floristického mapování sledovaného území.
|
|
| |
|
|
Sukcese pavoučích společenstev v lomech Českého krasu
Siegelová, Eva ; Kubcová, Lenka (vedoucí práce) ; Korenko, Stanislav (oponent)
V pěti vápencových lomech různého stáří v Českém Krasu byla studována sukcese pavoučích společenstev. Cílem práce bylo zjistit, jak se tato společenstva mění v odlišných sukcesních stádiích v jednotlivých lomech, zda se společenstva mění v různých etážích lomu, a které z environmentálních faktorů je ovlivňují. Bylo použito několik standardizovaných metod (zemní a skalní pasti, smyk, sklep, prosev) k zachycení co nejširšího druhového spektra. U pavouků ze zemních pastí (epigeických) nebyl prokázán vliv stáří lomu ani vliv etáže lomu na druhovou bohatost a densitu. Druhová densita epigeických pavouků signifikantně rostla s počtem druhů rostlin. Výsledky ukazují, že pavouci sledují vývoj společenstev rostlinných. Bylo prokázáno, že environmentální proměnné prostředí, které ovlivňují druhové složení společenstva pavouků zemních pastí v jednotlivých lomech, jsou etáž lomu, zastínění a pokryv mechu. Ačkoliv stáří lomu byl u pavouků ze zemních pastí nevýznamný, jednotlivé lomy obývala odlišná společenstva pavouků (efekt lomu, druhová identita lomu). Stáří lomu výrazně ovlivňovalo druhové složení společenstev pavouků žijících na vegetaci. Data z dřívější doby posloužila ke sledování změn pavoučích společenstev za delší časové období.
|
|
|
Faktory ovlivnujici sukcesi v rekultivovanych lomech
Valoušková, Martina ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Lámání vápenců v chráněných krajinných oblastech je fenoménem dnešních dnů a zároveň obrovským problémem. Nároky na množství a kvalitu vápence neustále stoupají a tím i tlak na rozšiřování dobývacích prostorů, které se nachází v areálech s výrazným krajinným a kulturním bohatstvím. O to větším problémem je následné navrácení poškozeného území zpět do přírodních koloběhů, ze kterých bylo násilně vytrženo. Neznámou je, zda je lepší postupovat formou rekultivací či pozvolnou obnovou; ponecháním území svému vlastnímu osudu - spontánní sukcesi. V mé bakalářské práci se budu věnovat problematice spontánní sukcese v rekultivovaných lomech a faktorům, které ji ovlivňují. Je důležité zjistit, jakým způsobem se rostliny dokážou šířit na opuštěné, volné plochy po těžbě, kde budou primárními kolonizátory. Na lokalitě Čeřinka v Českém krasu již probíhá terénní výzkum, který má za úlohu zjistit, zda a do jaké míry jsou rostliny schopny se šířit z mateřské lokality. Výzkum by měl prokázat, jaké překážky jim v tom brání (např. půdní poměry, kompetice okolních druhů, vodní režim či disturbance) a jak by bylo možné toto šíření urychlit či zjednodušit. Výzkum se provádí pravidelným fytocenologickým snímkováním dvakrát za vegetační sezónu. Klíčová slova: spontánní sukcese, lomy, Český kras, těžba, rekultivace, faktory
|
|
| |
|
|
Sukcese pavoučích společenstev v lomech Českého krasu
Siegelová, Eva ; Kubcová, Lenka (vedoucí práce) ; Korenko, Stanislav (oponent)
V pěti vápencových lomech různého stáří v Českém Krasu byla studována sukcese pavoučích společenstev. Cílem práce bylo zjistit, jak se tato společenstva mění v odlišných sukcesních stádiích v jednotlivých lomech, zda se společenstva mění v různých etážích lomu, a které z environmentálních faktorů je ovlivňují. Bylo použito několik standardizovaných metod (zemní a skalní pasti, smyk, sklep, prosev) k zachycení co nejširšího druhového spektra. U pavouků ze zemních pastí (epigeických) nebyl prokázán vliv stáří lomu ani vliv etáže lomu na druhovou bohatost a densitu. Druhová densita epigeických pavouků signifikantně rostla s počtem druhů rostlin. Výsledky ukazují, že pavouci sledují vývoj společenstev rostlinných. Bylo prokázáno, že environmentální proměnné prostředí, které ovlivňují druhové složení společenstva pavouků zemních pastí v jednotlivých lomech, jsou etáž lomu, zastínění a pokryv mechu. Ačkoliv stáří lomu byl u pavouků ze zemních pastí nevýznamný, jednotlivé lomy obývala odlišná společenstva pavouků (efekt lomu, druhová identita lomu). Stáří lomu výrazně ovlivňovalo druhové složení společenstev pavouků žijících na vegetaci. Data z dřívější doby posloužila ke sledování změn pavoučích společenstev za delší časové období.
|
|
| |
host ::
RSS.